Metro

Nejedou vám autobusy ? Nemáte auto ? Tohle je přímo pro vás, metro jezdí nonstop. Jelikož je Tokio velké město, tak jezdí i metro z jednoho konce na druhý. Dostanete se kamkoiv a kdykoliv. Metro je jedno z mála nebezpečných míst v Japonsku, v metru na vás můžou čekat úchylové, hlavně na školačky a proto být vámi jízdu metrem, co nejvíce omezuji, jednou za čas tudy projede metro, co má odděleny místa pro ženy a pro muže, přeji vám hodně štěstí k jízdě metrem. Někdy v tunelích metra se schovávají členové Death company, proto raději nezkoušejte prozkoumávat metro, nejsou nikdy nadšení..když je někdo najde.

//Můžeš si vymyslet jakou jenom chceš nestvůru zde mít, klidně jich může být více...  



Dorazila jsem s Jinem konečně k metru, nikdo zde už nebyl. I přesto, že metro jezdí nonstop..nikdo tu v noci raději nebýval. Všude byla obrovská tma, časem po cestě do tunelu zablikalo nějaké světlo, ale to bylo vše. Když jsem už byli v tunelo něco se z něj ozvalo, něco jako dívčí křik. Přitiskla jsem se k Jinovi." Nevíš náhodou, co to bylo ?" Zeptala jsem se, opravdu jsem nic na Jina nehrála, když sem chodím vždy tu bývá světlo a jdou slyšet hlasy členů D.C. jak se baví, ale teď je tu tma, a jediné co jde zde slyšet jsou výkřiky ze tmy.

"To nevypadá dobře.... vůbec to nevypadá dobře" říkám si potichu pro sebe a potom se zadívám do temné chodby. "Doufám, že mi odpustíš, kdybych náhodou sejmul někoho z D.C. protože jak víš, neznám je a pokud se tu na mě vrhne, nevím co udělám." lehce si protřepávám ruky a obejmu Yukiko. "Můžeš jít se mnou, můžeš tu zůstat, ale chci ať víš, že jsem tě miloval" řeknu a rozběhnu se ke křiku. Z rukou do kterých jsem zabodl nehty se spustila krev, která mě lehce změní a přidá mi sílu. Vykopnu dveře rozbitého metra a vkročím dovnitř. Nikde nikdo není, občas jen zabliká světlo a vidím krev na sedačce. 100% to bylo z tohoto místa... kam jen mohla jít... slyším zvuk kapajicí vody.... jenže to nebyla voda, ale slina. Prudce se otočím, ale už po mě vystřelila jazykem, jen tak tak jsem uhnul. "Tohle bude na dýl, když nemám zbraň" procením mezi zuby a stáhnu jí za ten jazyk dolů. "Zombie typ smoker" bude sranda. Doufám, že nevybouchne....

Podívám se na něj vážným pohledem." Jestli někoho z nich sejmeš, budu jenom ráda, my členové se moc nemusíme.." Obejmutí Jinovi vrátím."Jenom si něco promyslím a hned ti půjdu pomoci." Mezitím co Jin se vydal za křikem, já se trochu psychicky připravila, nevěděla jsem co mě tam bude čekat. Jednu ze svých katan jsem si sundala a položila bokem, tu druhou jsem si připevnila na záda. Vzala jsem si obě katany do ruky a vydala se za Jinem. Rychle jsem vyskočila do metra a viděla Jina jak zápasí s něčím, co jsem kdysi viděla, je to zombie..ano je, ale nevím jaké. Když jsem houkla na Jina a hodila k němu katanu, něco mě začalo tahat ze zadu, když jsem se prudce otočila, stálo na kolejích několik zombie."Žiji tady celkem dlouho a metrem jezdím taky často, ale nikdy tady nebylo něco takové.." Prohodila jsem rychle a snažila se ubránit tomu aby mě stáhli na koleje, na zemi jsem docela bezmocná..